Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Kosmické mikrovlnné záření jako tepelné záření mezigalaktického prachu

Kosmické mikrovlnné záření jako tepelné záření mezigalaktického prachu

Kosmické mikrovlnné záření se standardně interpretuje jako reliktní záření pocházející z Velkého Třesku. Ve své přednášce se budu zabývat alternativním kosmologickým modelem, ve kterém se kosmické mikrovlnné záření vysvětluje jako tepelné záření mezigalaktického prachu.

Místo konání akce: Matematický ústav AV ČR, Žitná 25, Nové Město, Praha, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 18.10.2019 od 15:50 do 16:35

V této přednášce bude prezentováno, že v tomto modelu je světlo vyzařované galaxiemi částečně pohlcováno mikroskopickými prachovými částicemi v mezigalaktickém prostoru, které se zahřívají a vyzařují tepelné záření. Spočtená teplota mezigalaktického prachu je 2.776 K a liší se od naměřené teploty o méně než 2%. V důsledku probíhající expanze vesmíru teplota prachu není konstantní, ale se zvětšujícím se objemem vesmíru klesá, obdobně jako v modelu Velkého Třesku. Prezentovaný kosmologický model vysvětluje tepelné fluktuace kosmického mikrovlnného záření nerovnoměrným zahříváním mezigalaktického prachu způsobeným nerovnoměrným rozložením galaxií ve vesmíru. Polarizační anomálie záření jsou pak přičítány působení magnetického pole okolo velkých vesmírných struktur, jako jsou klastry a superklastry.

Přednáší RNDr. Václav Vavryčuk, DrSc., Geofyzikální ústav AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Přednáška , Kosmický prach


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »